Tuškov, to je oddělení parku o rozloze 79 hektarů, která pokrývá jeho jihozápadní část. Návrší, protilehlé zámku a táhnoucí se mírným stoupáním na západ, je v literatuře také nazýváno Švédským vrchem (Schwedenberg). Do Tuškova zahrnujeme ovšem také celý Zámecký rybník a část jeho západního břehu až k silnici na Chvojen.
Dobrým orientačním bodem a zároveň místem s krásnou vyhlídkou je na Tuškově dřevěný srub, postavený na přelomu let 2009/2010. Slouží poutníkům v parku, ale také při slavnostním ukončení honů, konaných v konopišťské bažantnici.
V roce 2018 zde zásahem pracovníků Lesního závodu Konopiště vznikl krásný průhled na mohutnou budovu zámku, tyčícího se na mírném návrší severně od Tuškova.
Nejrychlejším způsobem se na Tuškov dostaneme od brány do Růžové zahrady – podél plotu zahrady (zůstane nám po levé ruce), vystoupáme po asfaltové silnici a po 500 metrech se dostaneme na křižovatku cest – vlevo do odd. V Syrých, rovně ke Sv. Anně a doprava vstoupíme do oddělení Tuškov. Mladým lesem se vstoupí na rozsáhlou louku, napravo přímo u cesty zaujme nádherná dvojice, jakoby srostlých, převislých buků lesních.
Uprostřed louky, dříve než dorazíme ke srubu, projdeme hezkým remízem, po levé ruce jej tvoří bučina, vpravo porost javoru klene.
Nalevo za srubem je romantická skupina pěti douglasek tisolistých a hned poté cesta vstupuje do lesa, založeného v 60.-70. letech 19. století. Mezi dřevinami zde převažují lípy malolisté, habr obecný a dub letní.
Cesta lesem se po padesáti metrech větví na dvě stezky. Můžeme se vydat vlevo poměrně prudkým klesáním a záhy sestoupit k Zámeckému rybníku v místech Žofína – Žofiina mostu (Sophienbrücke). 
Nebo pokračujeme po vrstevnici a projdeme kolem vrchu Tuškova (393 m), který nám zůstane po pravé ruce. V návrší, směřujícím k vrcholu se ukrývají zbytky valů z obléhání Konopiště vojskem Jiřího z Poděbrad a pozdějšího ostřelování hradu Švédy (1648). Šikmo severním svahem pak dojdeme k lopvecké chatě, postavené v 70. letech pro prominenty komunistického režimu, kteří jezdívali do Konopiště lovit.
Do oddělení Tuškov patří také areál konopišťského přírodního divadla. Již v době po II. světové válce proběhlo sice v Konopišti běkolik kulturních akcí pod širým nebem, ale teprve v roce 1955 vznikla přírodní scéna. Bylo to na severovýchodní podzámecké louce, odtud se však z podnětu památkářů divadelníci museli přestěhovat o po roce 1961 nalezli místo jižně od zámku v prostoru dnešního přírodního amfiteátru.
Na operní představení v roce 1963 údajně dorazilo 10 až 12 tisíc diváků (tehdy zde účinkovali herci Národního divadla). Později, v 70. letech, se v areálu konaly letní filmové festivaly, dnes se tu – kromě nádherných oper – bohužel konají také naprosto nevhodné akce, typu technopárty……
Tuškov – toť také umělecké či historické artefakty poblíž rybníka. Socha Antonia se nachází na vysokém sloupu a narazíme na ni cestou od infocentra k přírodnímu divadlu. Marcus Antonius, člen triumvirátu v antickém Římě, spáchal po prohrané námořní bitvě sebevraždu probodnutím. Samotná socha je dosti poškozena zubem času…
Jen co by kamenem dohodil, od Antoniova sloupu asi 30 metrů, nachází se tradičně nazývané místo „U kotvy“. Své pojmenování tato část parku dostala podle železné kotvy, která zde stávala více než sto let. Kotvu vylovili rakousko-uherští námořníci ze dna Kvarnerského zálivu u severochorvatského pobřeží během námořních manévrů, které v roce 1913 v okolí Puly řídil arcivévoda František Ferdinand. Kotva měla pocházet z francouzské fregaty, kterou potopili Italové u ostrova Vis v průběhu napoleonských válek (1811). František Ferdinand měl pro námořnictvo velkou slabost, a proto nechal kotvu převézt na Konopiště a instalovat v parku. Dnes se kotva přechodně nachází na jižní zámecké terase (vedle verandy), její definitivní umístění není zatím známo.
Kotva tedy ze svého původního stanoviště zmizela, snad se někdy dočkáme alespoň její repliky. Smutný osud měla rovněž kaplička Srdce Ježíšova (Herz Jesu), která stávala přes cestu naproti kotvě. Kapličku nechala zbožná Žofie Hohenbergová dovézt z Paříže. Na zděném podstavci bývala skleněná vitrína se sochou Ježíše Krista. Kaplička bývala jedním ze zastavení při slavnosti Těla a Krve Páně (Božího Těla), o čemž svědčí i zachovaná historická fotografie s procesím u rybníka. Kapličku odstranili soudruzi v 60. letech 20. století na popud ONV Benešov…
Nejlepším ukončením procházky oddělením Tuškov je okružní cesta kolem Zámeckého rybníka (ca 2,7 km). Kromě několika nádherných výjledů na zámek upoutá také pamětní kříž za zavražděné manžely, Františka Ferdinanda a Žofii, umístěný v roce 2016 na kraj lesíka na východním břehu rybníka (nedaleko divadla).
