II. oddělení – Růžová zahrada

Plánek Růžová zahradaII. oddělení konopišťského parku nese historické označení Růžová zahrada (Rosengarten). Arcivévoda František Ferdinand již záhy poté, co získal zámek a park v Konopišti, plánoval tuto francouzskou zahradu v místě bývalých hospodářských objektů. Samotná realizace jeho plánů však proběhla později, v letech 1906 až 1913. Posledním větším zásahem v Růžové zahradě bylo vytvoření leknínového jezírka (projektoval jej anglický architekt Marchan).

ko025

foto z publikace C. Schneidera

Své jméno dostal tento park po růžích – kolem sedmi tisíc kusů keřových a asi 1500 exemplářů stromkových růží zde vysázeli zahradníci ve vodorovném parteru. Bohužel záhony byly záhy postiženy invazí myší a musely být téměř kompletně obnoveny.

Kromě růží ohromovala Růžová zahrada v době kolem roku 1910 množstvím dalších dřevin a letniček. Jak uvádí ve své knize (viz též nabídka Publikace) dendrolog Camillo Schneider „…Zde se v časném jaru otevírají po květech růžových slivoní zlatožluté forsytie a velkokvěté bílé japonské magnolie. Poté je následují drobné květy tavolníku, půvabné deutzie (trojpuky), zanice (Diervilla), kaliny, hortensie a všechny jiné možné kvetoucí keře, z nichž na podzim vynikají svými bujně barvitými plody hlohy, skalníky, brsleny a řada dalších zde nejmenovaných dřevin…“

Tož vstupme do dnešní Růžové zahrady:

Areál o rozloze asi pěti hektarů je celý oplocen a hlavním vstupem je novobarokní brána, rámovaná sochami alegorií Práce a Vědy (též někdy označovanými jako Héfaistos a Atlas).

2013.02.20. (11)

Zasněžená brána do Růžové zahrady, únor 2013, foto PM

047_Konopiste

Socha Atlanta u vchodu do Růžové zahrady*foto PM

DSC_0429

Pérovník pštrosí v Růžové zahradě.

Cesta, kterou se otevírá pohled do nádherného parteru zahrady, je na levé straně lemována letitými stromy (např. je zde krásný dub letní ´Concordia´se žlutými listy – viz též Dendrologické zajímavosti parku na Konopišti – napravo je mohutný porost kapradiny pérovníku pštrosího a v pozadí obrovský pěnišník (rododendron), který rozkvétá jako jeden z nejpozdnějších na Konopišti.

Spodní parter Růžové zahrady je velkou vodorovnou plochou, založenou v přísně geometrickém stylu francouzských zahrad. Růže, které daly zahradě jméno, dnes nejsou sice zastoupeny v tak hojném počtu jako tomu bylo přes sto a více lety, ale přesto jsou zde dominantní okrasou. Záhony růží doplňují další keře a květiny a řada architektonických prvků. Nejkrásnějším obdobím pro návštěvu je samozřejmě léto v době květu růží, nicméně v každé roční době má tento konopišťský kout svoje kouzlo !

 

2012.06.23. (18)

Červen 2012 * foto PM.

2012.06.23. (41)

Červen 2012 * foto PM.

Ústředním bodem rozária je vysoký klasiciství sloup se sochou Lukrécie (v literatuře též někdy nazývaná Kleopatrou), čnící do výšky 9 metrů. Je to jedna z mnoha památek, které do Konopiště připutovaly z modenského dědictví Františka Ferdinanda. Diagonální cestičky spojují centrální sloup se čtyřmi obelisky s hieroglyfickými nápisy, které pochází z konce 19. století.

2013.04.21. (2)

Socha Lukrécie, duben 2013 * foto PM.

2013.04.21. (17)

Dolní parter, duben 2013 * foto PM.

Na jižní straně dolního parteru narazíme na bazének se dvěma dvojicemi zápasníků – putti, na němž se pohříchu podepsal zub času… Rovněž opodál stojící sloupky s bustami Fauna a Bakchantky, jakož i několik váz, již čekají na svou opravu… Celý obdélníkový prostor po vnější straně lemují habry obecné ´Fastigiata´, stříhané do kuželovitého tvaru.

Zámecká věž viděna z Růžové zahrady se již dávno netyčí vysoko nad stromovím, ale přesto i dnes zůstává tento pohled na zámek jedním z nejmalebnějších. Po levé ruce spatříme hradbu stříhaných keřů zeravu, v nikách zde stojí sochy antických bohů – zleva Triptolemos, Apollon, Héra, Zeus a Afrodíté. I na nich zapracoval čas (a kyselé deště…). Za tímto živým plotem se nachází jezírko s lekníny, jehož břehy jsou upraveny jako alpinum.

2010.06.22. (6)

Pohled na spodní parter Růžové zahrady přes bazének, červen 2010 * foto PM.

2012.05.19. (3)

Antické sochy u jezírka – Héra a Zéus, květen 2012*foto PM

V nejjižnějším výběžku Růžové zahrady nalezneme možná nejzajímavější stavbu této části parku – tzv. korkový pavilon. Je to unikátní zahradní stavba, a to jak svou konstrukcí a použitými materiály, tak svou vysokou výtvarnou hodnotou. Zahradní altán byl postaven na přelomu 19. a 20. století. V roce1914, 14 dní před sarajevským atentátem, se v pavilonu při společném občerstvení uskutečnilo setkání Františka Ferdinanda s německým císařem Vilémem II. Altán má osmiúhelníkový půdorys s nosnými sloupy z dubových stromů.  Jehlancovitá střecha nese osmibokou lucernu. Veškeré konstrukce jsou obloženy korkovou kůrou. Strop je obložen kůrou březovou. Střecha je kryta slaměnými došky.

ko019

V roce 1908

2014.06.01 (7)

1.6.2014 po rekonstrukci

2014.06.01 (72)

Detail konstrukce

 

 

 

 

 

Největší stavbou Růžové zahrady je budova skleníku s navazující hospodářskou budovou (vlevo) a kavárnou (vpravo) s fasádou, provedenou v tradiční císařské žluti. Zatímco kavárnu v létě nádherně rámuje keř červených pnoucích růží, na opačné straně skleníku lze obdivovat wistárii čínskou, kvetoucí fialově postupně i několikrát během roku.

2012.06.23. (42) 2014.05.25 (40) Konopiste_2008_050

 

 

 

 

Ještě několik žánrových fotografií z Růžové zahrady.

 

2015.05.17 (15)

2015.05.17 (19)

2015.05.17. (23)

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *